Nová Síň 7.10.2021
Samotný název skupiny – FIRMA – je jak jejím manifestem, tak i zároveň jejím programem. FIRMA není ztělesněním jakési samoúčelné ideje „komercionalizace uměleckého prostředí“, ale v jejím jádru spočívá poznání, že pozice umělce je v dnešním kontextu 20. let 21. století silně relativizována. A to nejen tím, že se zlehčuje smysl, proč se uměním dnes ještě vůbec zabývat, respektive proč jej vnímatjako svébytnou kulturně-společenskou názorovou platformu. Absence opory adekvátně fungujících státních institucí, dominující praxe galerijního „provozu bez pravidel“ či v tomto prostředí rostoucí vliv investorů s pocitem nenahraditelnosti: to vše společně přispívá ke kontinuálnímu oslabování statutu umělce, který pak není v širší společenské perspektivě mnohdybrán vážně.
Proto, aby umělecká činnost jako jedna z kontinuálně nejdéle trvajících lidských aktivit mohla vůbec přežít, umělec byl nucen revidovat svoje dosavadní snahy, cíle a osobní strategie. Musel se vzdát romantické představy, že umělec je jakýmsi barometrem společenského dění, že je nezávislý a žejeho tvůrčí a osobní hlas je zajímavým příspěvkem k systému veřejné správy. V soukolí akcelerujícího kapitalismu nezbylo umělci příliš mnoho prostoru pro to humanizovat skrze svou tvorbu společenský řád a kultivovat společenskou dynamikustimulací výchovy, vzdělání a péče. Pro opětovné získání kredibility se proto umělec musí znovu stát rovnocenným partnerem v diskuzi o vyjednávání podmínek své existence.
Aby se tak stalo, je nutné pochopit, na čem je současná společnost ochotna se alespoň v základní rovině ne/dohodnout. FIRMA je přesvědčena, že možným konsensuálním bodem v jednání mezi umělcem a (nejen tržními) mechanismy současného globálního Světa je vzájemná prosperita a sdílenávize nadějné budoucnosti. V zájmu vlastní konkurenceschopnosti osvojuje si proto FIRMA elementy organizačních struktur, postupy procesního managementu, přijímá firemní pravidla a prvky korporátní firemní kultury. Coby umělecká skupina tak upozorňuje na absurdní situaci, do které se současný umělec dostal, aby mohl existovat: umělec musel přestat být „ryzím Umělcem“, o to víc se však musel stát „businessmanem“ a manažerem vlastního úspěchu. Pojítkem FIRMY proto není žádná stylová jednota výtvarného tvarosloví či autorských konceptů, ale určitá názorová shodajejich členů v pohledu na pozici, možnosti a potřeby umělce ve společnosti 21. století.
„Kvalita a profesionalita výstupu byť zárukou, jednaní s nejtvrdší konkurencí zábavou, kladení nejvyšších cílů podmínkou, konfrontace bez respektu vzpomínkou.“
